V informační dokumentaci správci často míchají dohromady spoustu nesouvisejících činností zpracování. Většinou to proto subjekt údajů dřív vzdá, než by se dočetl, za jakým účelem a jak dlouho správce osobní údaje zpracovává. Přinášíme vám návod, jak dobře sestavit základní kostru informační dokumentace včetně tzv. best practise!
Jsou cloudy vůbec vhodné pro zpracování osobních údajů? Jak vybrat ten správný a jaké byste měli mít požadavky na zabezpečení cloudu?
Být pověřencem není jednoduché. Být pověřencem ve společnosti, která nechce utrácet za GDPR, je o to náročnější. Co tedy dělat, když správce nechce hledat v budgetu prostředky na další projekt (hlavně pokud jde o GDPR), jenž business procesy zřejmě nezlepší, a tudíž žádné peníze ani nepřinese?
DPIA je strašák pro mnoho pověřenců a téměř každý se jeho použití snaží minimalizovat. V jakých případech ale není zbytí a bez DPIA se neobejdete?
Na výroční konferenci GDPR rok poté: Realita o zpracování osobních údajů v ČR, která se uskuteční 23. 5. v Praze, vystoupí Mgr. Radomír Pivoda, přední odborník na ochranu osobních údajů, advokát a pověřenec. Zeptali jsme se ho proto, jak hodnotí současnou situaci u zpracování osobních údajů v tuzemských firmách a veřejné správě. V čem v … Číst dál
Použití cloudu pro zpracování osobních dat je v praxi velmi časté. V řadě případů si přitom ani neuvědomujeme, že používáme cloud: to je typicky případ Skypu nebo třeba e-mailu na Seznamu a Gmailu. Na co si navíc musíte dát u cloudu pozor, pokud jde o GDPR?
Záznamy o činnostech zpracování patří mezi nejdůležitější nástroje správců a zpracovatelů, přesto o nich kolují různé nepřesnosti. Dovozování výjimek, proč záznamy nevést, se navíc stalo oblíbeným sportem některých „GDPR specialistů“. Jak je to tedy ve skutečnosti?
Příliš mnoho nechybí a budeme mít za sebou první rok soužití s GDPR. Pojďme se podívat, jak se naplnila očekávání, a hlavně jaký vývoj nás v této oblasti může ještě potkat ve školách.
Kvůli absenci českého adaptačního zákona se objevil často opakovaný názor, že dokud není přijat zákon ani výkladová stanoviska, není nutné s implementací ani začínat. To je samozřejmě chyba, a ačkoliv byl průběh zavádění GDPR poměrně klidný, neměli by pověřenci zapomenout na klíčové dokumenty, které musí v rámci své profese vést v patrnosti.
Zdravotnictví je z hlediska nakládání s osobními údaji jednou z nejrizikovějších oblastí – zpracovávají se zde totiž především údaje citlivé (tzv. zvláštní kategorie osobních údajů). Jak se vypořádat s nejproblematičtějšími situacemi ve zdravotnictví v souladu s GDPR?