práva subjektů

Víte, jak správně postupovat, když subjekt údajů uplatňuje právo na výmaz nebo právo vznést námitku? Kdy musíte subjekt řádně identifikovat a jakými prostředky? Přehled rozhodovací praxe evropských dozorových orgánů odhaluje nejčastější nedostatky. Nejsou to ty, které byste možná čekali.

Co když úřední jméno subjektu údajů neodpovídá jeho genderové identitě? Může v takovém případě uplatnit právo na opravu osobních údajů? Tímto zajímavým případem se zabýval rakouský dozorový úřad. Došel k tomu, že v praxi bude vždy záležet na účelu zpracování.

Můžete odmítnout žádost o přístup k osobním údajům, která byla zjevně podána jen za účelem následného získání peněžité náhrady? Podle SDEU „nepřiměřenost“ žádosti neurčuje jen to, že se bezdůvodně opakuje. Odmítnutí žádosti však musíte řádně odůvodnit a doložit.

Nejvyšší správní soud řešil případ sporného postupu Policie ČR. Subjekt údajů požadoval od police údaje o svých otiscích prstů – ta však údaje smazala a odpověděla, že žádné jeho údaje nezpracovává. Může v takové situaci vzniknout subjektu údajů újma?

Jaké hříchy správců odhalila společná koordinovaná dozorová akce evropských dozorových úřadů v roce 2025? Mezi časté chyby při uplatňování práva na výmaz patří absence interních postupů, nedostatečné informování subjektů údajů či použití pseudonymizace místo skutečného výmazu. Jak tyto nedostatky napravit?

Italská marketingová společnost odmítla zastavit zpracování osobních údajů své bývalé zákaznice s odkazem na to, že by jí to způsobilo finanční újmu. Od dozorového úřadu si vysloužila napomenutí. Odvolání souhlasu nelze podmiňovat žádným odškodným.

Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda je v rozporu se zákonem zveřejnit osobní údaje odsouzené osoby. Zájem veřejnosti na informování o trestném činu podle něj v takovém případě nepřeváží nad zájmem na ochranu soukromí.