Jaké chyby dělají správci při vyřizování žádostí o přístup k osobním údajům? To odhalila celoevropská dozorová akce. Víte, které informace poskytnout, jak ověřit totožnost žadatele či kdy můžete žádost odmítnout?
Soudní dvůr EU řešil, zda může dozorový úřad odmítnout zabývat se stížností subjektu údajů. Ve svém rozsudku popsal okolnosti, za kterých lze žádost či stížnost subjektu vyhodnotit jako nedůvodnou nebo nepřiměřenou.
Letošní celoevropská kontrolní akce se zaměřila na právo subjektů údajů na přístup. Český Úřad pro ochranu osobních údajů poslal správcům kontrolní dotazník. Na co se v něm zaměřil?
Jaká je lhůta pro vydání rozhodnutí o stížnosti subjektů údajů? Dokdy musí úřad rozhodnout? GDPR lhůtu neupravuje, správní řád však ano.
Obec zveřejnila na svých webových stránkách chybně anonymizovanou odpověď na žádost o informaci dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na základě upozornění od subjektu OÚ byla učiněna náprava a dokument byl stažen. Vyhledávač Google si však v historii OÚ pamatuje a neustále je vyhledává a uvádí. Obec proto žádala prostřednictvím formuláře (zpětná … Číst dál
Má subjekt údajů právo na poskytnutí kopie celých dokumentů obsahujících jeho osobní údaje, nebo stačí poskytnout kopii samotných údajů? A záleží na tom, za jakým účelem subjekt žádá o právo na přístup? Pohled ÚOOÚ a SDEU se v tomto rozchází.
Jak často může věřitel vyzývat dlužníka k úhradě dluhu, aby se nejednalo o nepřiměřený zásah do soukromí? Touto otázkou se zabýval Nejvyšší správní soud.
Co v praxi znamená povinnost vyřídit žádost o přístup bez zbytečného odkladu? Jakou žádost lze vyhodnotit jako „zjevně nedůvodnou“ či „nepřiměřenou“? A jak zohlednit práva a svobody jiných osob?
Jakými způsoby může správce žadateli zpřístupnit osobní údaje? Kdy musí kopii údajů poskytnout bezplatně a kdy si může účtovat poplatek? A proč nebude vždy stačit zpřístupnit jen samotné údaje?