Nový rozsudek Soudního dvora EU upřesnil právo subjektů údajů na přístup. Každý má nárok na informace, kdy a z jakého důvodu bylo nahlíženo do jeho osobních údajů. Jak podobné žádosti správně vyhovět?
Mohou subjekty údajů, které byly poškozeny porušením GDPR, automaticky žádat o náhradu nehmotné újmy? Podle nejnovějšího rozhodnutí SDEU pouhé porušení GDPR nestačí. Závažnost újmy však nehraje v přiznání nároku na náhradu roli.
Nedávné rozhodnutí rakouského soudu vyvolalo rozruch. Podle něj nelze údaje o provozu a poloze mobilních zařízení považovat za osobní údaje. Tento závěr může mít však zásadní dopad na právo subjektů na přístup.
Co když subjekt podá stížnost k dozorovému úřadu a soudu zároveň? Které rozhodnutí bude mít větší váhu? K této otázce se nedávno vyjádřil SDEU.
Soudní dvůr EU ve svém nedávném rozsudku upřesnil výklad práva subjektů údajů na přístup. Pokud o to subjekt požádá, má právo znát konkrétní příjemce svých osobních údajů, nikoliv jen kategorie. Jak tedy správně reagovat na žádost o přístup?
Subjekt údajů má právo kdykoliv vznést námitku proti zpracování osobních údajů. Jak postupovat u jeho námitky v případě přímého marketingu? A jak by měla vypadat řádná odpověď?