Povinnost zveřejňovat smlouvy v registru smluv často naráží na právo subjektů údajů na soukromí. Které údaje je nutné anonymizovat a které musí být naopak podle zákona veřejné? A jakou formu anonymizace byste měli případně zvolit?
Úřad pro ochranu osobních údajů vydal nové stanovisko k prokazování totožnosti a pořizování kopie občanských průkazů. Mohou si půjčovny a kurýři okopírovat vaši občanku? A proč je finanční správa proti? Jak tedy postupovat?
Je anonymizace osobních údajů vždy trvalá? Jaký je rozdíl mezi anonymizací, pseudonymizací a šifrováním? A proč dva stejné procesy anonymizace nemusí vést vždy ke stejnému výsledku? Ověřte si, zda jste nepodlehli některému z nejčastějších mýtů o anonymizaci osobních údajů.
Kde najdu shrnutí problematiky anonymizace údajů ve smlouvách v rámci registru a uveřejnění smluv?
Je samotné poskytnutí informací žadateli podle zákona 106/1999 nebo zastupiteli podle zákona 128/2000 o zaměstnancích úřadu (subjektech údajů) zpracováním osobních údajů? Případně za jakých okolností?
Na základě jakého právního důvodu má správce zpracovávat osobní údaje zaměstnanců získané z GPS lokátorů ve firemních vozidlech? Na základě oprávněného zájmu, nebo uděleného souhlasu?
Zpracováváme záznamy o zpracování za správce a stále nám není jasné, kdo všechno patří mezi příjemce, které v tabulce uvádíme – máme zde uvádět i zaměstnance správce, kteří dané osobní údaje zpracovávají? Nebo pouze příjemce, kteří jsou „externí“ a jimž předáváme osobní údaje pro splnění právní povinnosti – například ČSSZ, finanční úřady, soudy a podobně?