Pro splnění informační povinnosti nestačí jen vytvořit a zveřejnit dokument se zásadami zpracování osobních údajů. Informace musí být srozumitelná a přehledná. Co by měla obsahovat první vrstva informování? A jak informovat v nedigitálním prostředí?
Už dva roky se ÚOOÚ zabývá nejen ochranou osobních údajů, ale i oblastí informačního zákona. Obě agendy jsou těsně provázané a vyplatí se je proto sledovat souběžně. V čem tedy povinné subjekty v roce 2021 nejčastěji chybovaly?
V rámci žádosti o informace podle zákona 106/1999 Sb. se žadatel domáhá kontaktů na osoby, které se účastní kontrolních dnů na realizované investiční akci. Požaduje jména, příjmení a kontakty na tyto osoby. Osoby, které se účastní kontrolních dnů, jsou zástupci jak města (zaměstnanci, volení zástupci), tak firmy, která akci realizuje. Jak v tomto případě postupovat?
Je nutné, aby zaměstnanec zvlášť podepisoval dokument s informacemi o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, nebo stačí, aby podepsal pracovní smlouvu, ve které jsou tyto údaje obsaženy?
Loni v říjnu jsme informovali o chystané novele zákona o svobodném přístupu k informacím, k jejímuž znění se mimo jiné kriticky vyjádřil předseda ÚOOÚ Jiří Kaucký. Po více jak půl roce míří novela do druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Co přinese, pokud bude schválena? Změna, která vyvolala zmíněné kontroverze, spočívá v přenesení pravomoci posuzovat stížnosti … Číst dál
Napsat oznámení o ochraně údajů je možná snazší než napsat knihu, ale je tu několik věcí, na které byste si měli dát pozor. Jakých formulací se raději vyvarovat? Je lepší napsat oznámení svépomocí, nebo využít online nástroj? A jak ho upravit pro děti či cizince?
Kancelář prezidenta republiky podala připomínku k chystané novele zákona o svobodném přístupu k informacím, v níž navrhuje, aby v řízení o stížnostech rozhodoval vedoucí představitel povinných subjektů namísto Úřadu pro ochranu osobních údajů. Tento zákon prošel před devíti měsíci zásadní změnou, která přidala ÚOOÚ pravomoc posuzovat záležitosti týkající se práva na informace bez účasti soudu. … Číst dál
Na informační povinnost správce se v praxi často zapomíná, nebo se chybuje v její formě a obsahu. Na co nesmíte zapomenout? Proč by se informace měly uvádět vždy v samostatném dokumentu? A v čem je zrádné chybné vyžadování souhlasu?
V praxi často dělá velké problémy určit, kdo je nadřízeným orgánem veřejné instituce, který má řešit stížnosti na neposkytnutí informací na základě InfoZ. Na správném postupu se neshodnou ani soudy, a v praxi se tak setkáme s dvěma protichůdnými výklady. Jak rozhodovaly soudy v konkrétních případech?