JUDr. Ing. Eva Radová 
Plat úřední osoby, kniha návštěv, docházka zaměstnanců úřadu či profesní životopis – které z těchto údajů jste povinni poskytnout na základě informačního zákona a kdy naopak zvítězí ochrana osobních údajů? Na reálných případech z praxe si ukážeme, jak postupovat.
Nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu řeší rozpor mezi zákonem uloženou mlčenlivostí zdravotnických pracovníků a povinností vést a uchovávat cenovou evidenci. Jaké údaje (ne)může lékař uvádět na účetním dokladu? A co musí doložit finančnímu úřadu?
Kdo musí od letošního ledna zveřejňovat výši svého platu? Co dalšího přinesla novela informačního zákona a jak se tyto novinky projevují v praxi?
V budoucnu by měl vzniknout jednotný evropský prostor pro sdílení zdravotnických dat. Pacienti i lékaři se tak v kterékoliv zemi EU snadno dostanou k vybraným zdravotnickým údajům a zjednoduší se také využití těchto dat pro vědu a výzkum. Co by nové nařízení přineslo?
Farmaceutické firmy často žádají od nemocnic údaje o zdravotním stavu pacientů, aby zefektivnily svůj výzkum. Mohou jim je zdravotnická zařízení poskytnout? A obejde se to bez souhlasu subjektů údajů?
Musíte zdravotníka zavázat k mlčenlivosti v pracovní smlouvě, nebo to přímo vyplývá ze zákona? Jaké osobní údaje pacienta nesmí být sdělovány? A jaké sankce hrozí za porušení této povinnosti?
Na koho dopadne novela tzv. info zákona? Dočkají se žadatelé o informace rychlejšího procesu? A jak se bude v praxi využívat informační příkaz?
Zdravotnictví je z hlediska nakládání s osobními údaji jednou z nejrizikovějších oblastí – zpracovávají se zde totiž především údaje citlivé (tzv. zvláštní kategorie osobních údajů). Jak se vypořádat s nejproblematičtějšími situacemi ve zdravotnictví v souladu s GDPR?