Při monitorování zaměstnance na home office musíte myslet i na ochranu jeho soukromí a osobních dat. Sledujete z důvodu kontroly, jaké stránky váš zaměstnanec navštívil a kolik tam strávil času? Jste si jisti, že jde o oprávněný zájem a že jste zaměstnance o sledování dostatečně informovali?
V praxi často dělá velké problémy určit, kdo je nadřízeným orgánem veřejné instituce, který má řešit stížnosti na neposkytnutí informací na základě InfoZ. Na správném postupu se neshodnou ani soudy, a v praxi se tak setkáme s dvěma protichůdnými výklady. Jak rozhodovaly soudy v konkrétních případech?
Jedním z trvalých opatření proti šíření koronaviru je instalace termokamer. Proč nelze data z termokamer zpracovávat na základě právní povinnosti? A jde vůbec o zpracování osobních údajů, když správce záznamy neuchovává?
Městský soud udělil za šíření nevyžádaných obchodních sdělení pokutu ve výši 80 tisíc korun. Případ vyvolal otázku, kdo je zodpovědný za šíření nevyžádaných e-mailových obchodních sdělení – ten, kdo je rozesílá, nebo ten, kdo si to objednal? Podle rozsudku soudu oba.
Odpovědnost za šíření obchodního sdělení má správce, i když pro něj reklamu rozesílá jiná společnost. Jak se s touto odpovědností vypořádat a vyhnout se pokutě? Od koho je nutné vyžadovat souhlas a od koho ne? A jak obchodní sdělení správně označit?
Poskytli jste svým zaměstnancům firemní notebooky pro práci z domova, nebo používají vlastní počítače a telefony? Víte, že obyčejný soukromý flash disk může položit celou firmu? Jak tomu předejít, aniž by vás to stálo spoustu peněz a sil? Poradíme opatření, která můžete udělat hned a navíc vás nic nestojí.
Počet kybernetických útoků v poslední době roste. Příčinou je epidemie koronaviru i fakt, že fungování firem se z velké části přesunulo do online prostoru. Jak se chránit před podvodnými e-maily či odposlechem videokonference? A kde hledat informace o aktuálních hrozbách?
Poskytování informací o zdravotním stavu pacienta jeho blízkým osobám je každodenní praxí zdravotnických zařízení, často při něm však dochází k porušení ochrany osobních údajů. Jak chybám předejít? A když už dojde k porušení zabezpečení osobních údajů, jak ho správně nahlásit ÚOOÚ?
Abyste dokázali správně reagovat na dotazy a požadavky subjektů údajů, musíte dobře znát jejich práva. Jak postupovat, když subjekt uplatňuje právo na opravu údajů? Kdy může subjekt žádat omezení zpracování? Co znamená právo na přenositelnost osobních údajů a jak reagovat na námitku proti automatizovanému zpracování?
Hrozí kontrola i těm subjektům údajů, které nejsou na seznamu kontrolního plánu pro rok 2020? Proč má smysl kontrolovat veřejný sektor, přestože ho nelze pokutovat? V čem se nejvíce chybuje? Na to jsme se zeptali Jiřího Žůrka z Úřadu pro ochranu osobních údajů.