Kdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci pracovní posudek a potvrzení o zaměstnání? Jaké údaje by tyto dokumenty (ne)měly obsahovat, aby nedošlo k porušení GDPR? A v čem zaměstnavatelé nejčastěji chybují?
Pravidlům GDPR se nevyhnete, ani pokud předáváte osobní údaje zaměstnanců pouze v rámci skupiny podniků, tedy mezi dceřinou a mateřskou společností. Jak správně zvolit právní titul? Kdy přistoupit k anonymizaci údajů? A co když společnost sídlí mimo EU?
Zaměstnanecké organizace podle zákoníku práce předávají odborovým organizacím detailní přehledy o plánu dovolených svých zaměstnanců. Cizí lidé, odboroví předáci a jejich kancelářští pracovníci, jež neznám a nemám k nim žádný vztah, tak budou proti mé vůli vědět, kdy budu mimo zaměstnání, ale hlavně kdy mohu být mimo domov. Nepotřebuji, aby o mou dohodu se zaměstnavatelem … Číst dál
V době pandemie, kdy velká část lidí pracovala z domova, se v oblasti monitorování zaměstnanců rozšířilo používání tzv. bosswaru neboli programu, který zaměstnavateli umožňuje sledovat aktivitu zaměstnance na firemním zařízení. Upozornil na to britský server The Guardian. Monitorovací programy poskytují zaměstnavateli například informace o tom, jak zaměstnanec pracuje, co vyhledává na internetu, a dokážou dokonce … Číst dál
Jak zpracovávat osobní údaje kandidáta, který uspěl ve výběrovém řízení a chystá se nastoupit do práce? Které údaje si můžete ponechat a které naopak nesmíte zpracovávat? A co (ne)může obsahovat osobní spis zaměstnance?
V praxi se stále opakují stejné chyby při jmenování a úkolování pověřenců pro ochranu osobních údajů. Co musí vhodný kandidát na funkci DPO splňovat? A kdy se může pověřenec dostat do střetu zájmů? Pomoct vám můžou nová vodítka francouzského dozorového orgánu.
V praxi se často zapomíná, že zpracování osobních údajů potenciálních zaměstnanců probíhá už během výběrového řízení. Jaké údaje (ne)můžete od uchazečů vyžadovat? V jakých případech budete potřebovat kandidátův souhlas? A jak naložit s osobními údaji po ukončení náboru?